Hvězdářské dalekohledy (teleskopy)
Hvězdářské teleskopy pro začátečníky i pokročilé: refraktory na Měsíc a planety, Newtony a Dobsony na mlhoviny a galaxie, katadioptrické systémy i GoTo teleskopy s automatickým naváděním. Vybírejte podle apertury, montáže a optické konstrukce — právě apertura, ne zvětšení, rozhoduje o tom, co uvidíte.
Řazení produktů
Výpis produktů
Fototeleskop Levenhuk Kelvin Nova PLUS 130/650 vám poslouží jako osobní observatoř a astrofotografické studio.
Hvězdářský dalekohled se zrcadlovým objektivem typu Newton o průměru 130 mm a s ohniskovou délkou 650 mm na rovníkové montáži EQ-3 na ocelovém stativu s pochromovaným povrchem.
Teleskop Bresser Galaxia 114/900 EQ je skvělý přístroj pro začínající průzkumníky vesmíru.
Pohled na noční oblohu skrývá nespočet fascinujících podívaných. Čočkový dalekohled Bresser Polaris-I 102/460 EQ3 obsahuje vše potřebné pro rychlý a snadný start v astronomii:...
Bresser Pollux 150/1400 EQ3 je Newtonův zrcadlový teleskop s vestavěnou Barlowovou čočkou. Na teleskop s ohniskovou vzdáleností 1400 mm je optický tubus poměrně krátký, což...
Bresser Quasar 80/900mm EQ je čočkový dalekohled s kvalitním achromatickým objektivem s potlačenou barevnou vadou.
Hvězdářský dalekohled Bresser Space Explorer 150/750 s montáží EQ-3 ukáže noční oblohu v úchvatných detailech.
NOVINKA – nyní včetně kvalitního slunečního filtru na objektiv pro bezpečné pozorování slunečních skvrn, zatmění a přechodů planet.
Hvězdářský dalekohled Levenhuk Blitz 114s PLUS je Newtonův refraktor s krátkým ohniskem, vhodný pro zkoumání objektů hlubokého vesmíru i pro astrofotografii.
Hvězdářský dalekohled Levenhuk Blitz 203 PLUS je výkonný optický přístroj s velkou aperturou pro pozorování vesmíru a astrofotografii.
Achromatický refraktor Levenhuk Blitz 70 PLUS je skvělou volbou pro začínající astronomy. Umožňuje pozorování planet Sluneční soustavy včetně jejich satelitů, některých objektů...
Newtonův reflektor Levenhuk Blitz 76 PLUS se instaluje na paralaktickou montáž. Tento model je ideální pro začátečníky, kteří se zajímají o zkoumání objektů hlubokého vesmíru.
Hvězdářský dalekohled Levenhuk Blitz 80 PLUS je skvělou volbou pro začátečníky. Rozšířená souprava obsahuje vše, co můžete k pozorování potřebovat.
Hvězdářský dalekohled Levenhuk Blitz 80s PLUS je achromatický refraktor s krátkou ohniskovou vzdáleností a širokým zorným polem, který obraz vykresluje ve vysokém rozlišení.
Levenhuk Discovery Spark 769 EQ je Newtonův reflektor se sférickým zrcátkem, který je ideální pro začátečníky, kteří chtějí zkoumat objekty hlubokého vesmíru: mlhoviny,...
První teleskop se nevybírá podle zvětšení, ale podle apertury — průměru objektivu či zrcadla. Ta určuje, kolik světla přístroj sebere a co reálně uvidíte: 70–90 mm ukáže Saturnovy prstence a pásy Jupiteru, 130–150 mm otevře mlhoviny a hvězdokupy. Refraktory vynikají na Měsíc a planety, Newtony dají nejvíc apertury za peníze, Dobsony ještě víc — výměnou za jednoduchou montáž bez fotografování.
Druhá polovina úspěchu je montáž: azimutální pro začátek, ekvatoriální pro sledování oblohy a astrofotografii, GoTo s automatickým naváděním najde objekt samo. Filtrujte podle apertury, konstrukce, montáže i určení — a maximální zvětšení berte jako dvojnásobek apertury v milimetrech, nic víc optika neunese.
Hvězdářské dalekohledy (teleskopy) – nejčastější dotazy
Jaký hvězdářský dalekohled vybrat jako první?
Vybírejte podle toho, co chcete pozorovat, odkud a za kolik. Pro univerzální začátek se osvědčil refraktor 70–90 mm nebo Newtonův reflektor 114–130 mm na jednoduché azimutální montáži. Důležitější než uváděné zvětšení je průměr objektivu a stabilní stativ.
Refraktor, reflektor, nebo katadioptrický teleskop?
Refraktor (čočkový) je bezúdržbový a kontrastní, vhodný na Měsíc, planety i denní pozorování. Reflektor (zrcadlový) nabízí největší průměr za peníze a hodí se na slabé objekty, občas však vyžaduje seřízení zrcadel. Katadioptrický (Maksutov) je kompaktní s dlouhým ohniskem – ideální na planety a na balkon.
Co je důležitější – zvětšení, nebo průměr objektivu?
Průměr objektivu (apertura). Určuje, kolik světla teleskop zachytí, kolik detailů ukáže a jaké zvětšení má ještě smysl. Údaje jako „zvětšení 525ד u malého teleskopu jsou pouze marketing – výsledkem by byl tmavý a rozmazaný obraz.
Jaké maximální zvětšení mohu použít?
Prakticky použitelné maximum je zhruba dvojnásobek průměru objektivu v milimetrech (70 mm → asi 140×), a to jen za klidného vzduchu. Většina pozorování probíhá při 50–150×. Zvětšení spočítáte jako ohniskovou vzdálenost teleskopu dělenou ohniskem okuláru (900 mm ÷ 10 mm = 90×).
Co teleskopem skutečně uvidím?
Už 60–70mm teleskop ukáže krátery na Měsíci, prstenec Saturnu, měsíce Jupiteru a fáze Venuše. Se 114–150 mm přibudou pásy na Jupiteru, dělení prstence, hvězdokupy a nejjasnější mlhoviny a galaxie. Mlhoviny a galaxie však okem vidíte jako slabé šedavé obláčky – barvy z fotografií vznikají dlouhou expozicí kamery.
Azimutální, nebo paralaktická montáž?
Azimutální montáž se pohybuje nahoru–dolů a do stran jako fotostativ, je intuitivní a vhodná pro začátečníky i děti. Paralaktická montáž po nastavení na Polárku sleduje otáčení oblohy jedinou osou, což je nutné pro astrofotografii, vyžaduje ale více učení.
Co je GoTo montáž a vyplatí se?
GoTo montáž má motory a databázi objektů – po zarovnání sama teleskop nasměruje a objekt sleduje. Šetří čas při hledání slabých objektů, je však dražší a potřebuje napájení. Pro první teleskop stačí ruční montáž; GoTo oceníte u větších průměrů nebo při fotografování.
Co je chytrý teleskop a pro koho je?
Chytrý teleskop spojuje optiku, motorickou montáž a vestavěnou kameru; ovládá se z aplikace v telefonu přes Wi-Fi. Sám objekt najde, sleduje a skládá snímky, takže barevné fotografie mlhovin získáte bez zkušeností hned první noc. Modely Levenhuk Kelvin Bright navíc zachovávají okulár pro klasické pozorování okem.
Lze teleskopem fotit mobilem?
Ano – s adaptérem na smartphone snadno vyfotíte Měsíc a jasné planety přes okulár. Fotografie mlhovin a galaxií vyžadují motorickou montáž, delší expozice a kameru, případně chytrý teleskop, který to vše řeší automaticky.
Jaký teleskop pro dítě?
Volte lehký, jednoduchý a odolný přístroj: refraktor 60–70 mm na azimutální montáži nebo malý stolní Dobson. Rozhoduje snadná obsluha a stabilita, ne uváděné zvětšení. Mladší děti by měly pozorovat s dospělým.
Má smysl teleskop ve městě?
Ano. Měsíc, planety, dvojhvězdy a jasné hvězdokupy jsou dobře vidět i z osvětleného města nebo balkonu. Světelné znečištění omezuje hlavně slabé mlhoviny a galaxie – za nimi vyjeďte za město. Na balkon se hodí kompaktní refraktor nebo Maksutov.
Mohu teleskopem pozorovat Slunce?
Nikdy bez certifikovaného slunečního filtru nasazeného na objektivu – pohled bez něj způsobí okamžité a trvalé poškození zraku. Nepoužívejte filtry zašroubované do okuláru a zakryjte i hledáček.
Co je kolimace a jak často se provádí?
Kolimace je seřízení zrcadel reflektoru do jedné osy; rozladí se přepravou a projeví se neostrým obrazem. Provádí se seřizovacími šrouby s pomocí kolimačního okuláru nebo laseru a zabere pár minut. Refraktory a Maksutovy ji obvykle nepotřebují.
Proč se teleskop rosí a jak o něj pečovat?
Optika chladnější než vzduch se orosí; pomáhá rosnice nebo vyhřívací pásek a 30–60 minut temperace před pozorováním. Orosenou optiku neotírejte, nechte ji vyschnout. Skladujte v suchu s krytkami a čistěte jen výjimečně a šetrně.
Barlowova čočka, nebo další okulár?
Barlowova čočka zpravidla zdvojnásobí zvětšení každého okuláru a levně rozšíří sadu. Kvalitní okulár však dá o něco lepší a širší obraz než okulár z běžné výbavy s Barlowem. Pro začátek stačí okuláry pro nízké, střední a vysoké zvětšení plus 2× Barlow.
